Shrnující článek k rešerši

Toto slouží pro toho, kdo nerad čte dlouhé texty. Obsahově to je velice podobné rešerši, jen o trochu kratší. ;)

                       RUSKO VERSUS EVROPA

     Rusko je pro Evropu stejně důležité jako Evropa pro Rusko. Většina států Evropy je zcela závislých na ruských dodávkách energetických surovin. Na druhé straně i Rusko spoléhá na peníze přicházející z EU nejen na výstavbu ropovodů. Ale i potravinářský evropský průmysl je pro Rusy velice důležitý.

   Dále musíme zmínit nedávný konflikt Ruska a Gruzie během olympijských her v Pekingu. Hlavní příčinou této války bylo, že dvě provincie na severu Gruzie, Jižní Osetie a Abcházie se chtěly odtrhnout od Gruzie a vytvořit samostatné státy. Což samozřejmě Gruzie nehodlala připustit a poslala do těchto dvou provincií své vojenské jednotky. To se ovšem nelíbilo Rusku a ruská armáda na přímý rozkaz prezidenta Medveděva šla pomoci oběma provinciím. Ruské síly spojené s osetinskými a abcházskými jednotkami zatlačily gruzínskou armádu a vyhnaly ji z těchto území. Nakonec se podařilo rychlý postup ruských sil zastavit diplomatickými kroky Evropské Unie a ruské jednotky se stáhly na tzv. nárazníkové pásmo, které obsadilo během první bojů. Celé vyřešení tohoto problému je zatím v nedohlednu, protože ruský prezident Medveděv počítá s vybudováním vojenských základen na těchto území.

    Rusko je země oplývající neomezeným množstvím nerostného bohatství, které Evropské státy, ale nejen ty, potřebují ke svému přežití. Řeč je o ropě, která k nám proudí z Ruska díky ropovodům vedoucích přes Ukrajinu. Stačí otočení jednoho kohoutku v Rusku nebo na Ukrajině a Evropa stěží přežije 3 měsíce. Musíme se ale na tuto problematiku podívat i z druhé strany. Rusko by se totiž bez peněz, které jdou z kasy EU, jen těžko obešlo a budování nových ropovodů a plynovodů, třeba směr Čína, se nemohlo uskutečnit. Většina politologů se domnívá, že Rusko by mohlo ropu využívat k prosazování svých politických zájmů. Proto se snaží evropské státy snižovat či nezvyšovat energetickou závislost na Rusku.

    Rok 2008 přinesl rozpory také ohledně statutu odtržené srbské provincie Kosovo, která vyhlásila letos v únoru nezávislost. Státy Evropy i USA tuto nezávislost postupně uznaly, nicméně Rusko v této otázce vždy stálo po boku Srbska. „Kosovskou kartu“ Rusko vytáhlo také při obhajobě nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie.Rusové nemohou nějak zabránit, aby jednotlivé státy nezávislost Kosovo uznaly, ale uznání jakožto člen Rady bezpečnosti s právem veta zablokovali alespoň v OSN. Díky tomu se Kosovo nemůže jakýmkoli způsobem připojit k OSN. Putin, ke konci své kariéry prezidenta, oznámil, že by bylo možné uznat nezávislost Kosova, ale pouze pokud to bude v souladu s mezinárodním právem a se souhlasem Srbska.

    Vztahy Ruska a Evropy v poslední době komplikuje také výstavba radaru v Česku a 10 antiraket v Polsku. Rusové se bojí, že by tak Američané mohli získat běžně nedostupné informace o jejich strategických zbraňových systémech. Rusko v návaznosti na americké plány urychluje modernizaci svých ozbrojených sil a hledání nových spojenců. Začíná tak nové kolo závodů ve zbrojení.     

    Jak je již výše uvedeno, Evropa a Rusko se bez sebe neobejdou, ale pořád v jejích vztazích přetrvává tzv. „ Studená válka “ z dob rozdělení Evropy na Východ a Západ.